Je to tolik propíraná věc, která kdekoho znechutí, jen o ní slyší. Krize. Spousta lidí tvrdí, že v porovnání s poslední krizí, jde o "slabý odvar" a tuto momentální situaci bychom vůbec neměli takovým jménem nazývat. Avšak i když mají v podstatě pravdu, stav naší ekonomiky se natolik zhoršil, že by měl postihnout i takový stabilní produkt, jako je stavební spoření.

O změně, která by zřejmě záporně zasáhla většinu klientů stavebních spořitelen, má jasno exministr financí Miroslav Kalousek. Chce, aby státní podporu v plné výši dostávali jen lidé, jenž ji využijí na bydlení. Ze státní pokladny by tak prý odešlo mnohem méně financí, kdyby klienti, kteří nepoužijí naspořené peníze na koupi či zvelebení svého obydlí, měli výrazně zkrácen státní příspěvek.

Mezi návrhy se však objevila i tvrdší varianta. Kalkulovala s tím, že tito spořílkové, jenž nedoloží použití hotovosti na bydlení, nedostanou žádnou státní podporu. Otázkou zůstávalo, zda bude jak první, tak druhá možnost platná jen pro klienty, kteří podepíší smlouvu po novelizaci, či se bude týkat i "starých" ujednání. Jde o vcelku důležitý rozdíl. Pokud by totiž změna platila jen u nových stavebních spoření, těsně před schválením by vypukl "boom" v uzavírání smluv. Mohlo by se tak stát, že by státní pokladna spíše prodělala, než ušetřila. Opakovala by se tudíž historie z roku 2003, kdy před plánovaným snížením státní podpory z 4 500 kč na 3 000 kč, uzavřeli klienti rekordních 2,5 milionu smluv, aby využili stále platných výhod. 

Schválením návrhu bychom přišli o velice výhodný produkt, který je navíc velice bezpečným investováním. Budeme proto s napětím sledovat vývoj situace a doufat, že protikrizová opatření nebudou příliš krutá pro naše finance.